Monografie se zabývá vznikem a vývojem disciplíny mezinárodních vztahů v Československu od padesátých let 20. století až do současnosti. Tento vývoj je dokumentován zejména na dvou klíčových institucích ve sledované oblasti v tomto období: Na osudu Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii, od jeho založení v roce 1957 až po likvidaci na počátku normalizace, a posléze na Ústavu mezinárodních vztahů, především na jeho transformaci od nástroje komunistické propagandy k rozvíjející se vědecké instituci. Kniha se ale dotýká i širších témat, která souvisejí s pozicí humanitních věd ve společnosti a s nejednoznačným vztahem mezi věděním a mocí.