An Approach to the Semiotics of Theatre

An Approach to the Semiotics of Theatre

Masarykova univerzita, MU Faculty of Arts, 1. vydání, 2012

Když se začal masově prosazovat film, mnoho lidí mělo za to, že divadlo jednoho dne zmizí z povrchu zemského, podobně jako fotografie. Divadlo i fotografie žijí dál svým životem a lze obsáhle pojednávat o tom, co způsobilo životnost těchto uměleckých forem. Přestože je divadlo s námi už několik tisíc let, systematické zkoumání tohoto žánru je otázkou posledních několika staletí. Dodnes existují oblasti divadla, o kterých nepanuje shoda mezi odborníky a které nás vlastně znepokojují jako některé filozofické otázky. Kniha Jiřího Veltruského se pokouší o ucelený a propracovaný pohled na sémiotiku divadla z pozice Pražského lingvistického kroužku. Veltruský v tomto kontextu přestavuje nejvýznamnější osobnost kroužku, která se zabývala většinou oblastí divadelního umění.

Strukturalistický a sémiotický pohled na divadlo může leckterého čtenáře překvapit. O trochu menší bude naše překvapení, když si uvědomíme, že až všeobecná studia o semióze a o znacích, započatá ve 20. století, umožnila do značné míry obsáhnout a pochopit podstatu různých uměleckých žánrů. Divadlo svou životnou neuchopitelností zůstávalo poněkud mimo sémiotická zkoumání. V rámci Pražského lingvistického kroužku můžeme vystopovat zájem o divadlo například již u Otakara Zicha, Jana Mukařovského či Petra Bogatyreva. Veltruského kniha přináší kromě souhrnného pohledu členů kroužku na divadlo též vlastní celistvý pohled na problematiku.

Předkládaná studie o téměř 200 stranách zevrubně pojednává o divadelní tvorbě v první části, v té druhé, stěžejní, se Veltruský pokouší o sémiotický pohled na zkoumanou látku. Precizní a učená deskriptivní část umožňuje vyniknout sémiotické části, která obsahuje celou řadu cenných zjištění. Divadlo podle Veltruského není pouhým souhrnem v něm obsažených uměleckých forem, autonomii divadla autor podtrhuje tvrzením o malé provázanosti dramatického textu a divadla samotného. Původní umělecké formy jako malířství, sochařství, hudba či zpěv v divadle ztrácejí svůj někdejší charakter a jsou oživeny dramatickou akcí, která je dle Veltruského základem divadla. Tato akce je do značné míry dramatickým sémantickým gestem v Mukařovského smyslu, nicméně například herecký výstup je považován za dramatickou akci na pomezí znakovosti a ne-znakovosti, jak říká autor o herci (překlad citací z angličtiny je můj):

„Umělec je tedy osobně přítomen ve své práci. Divák jej nevnímá jen jako nositele souboru znaků, ale též jako lidskou bytost, jakou je (Bogatyrev 1938b). Jeho estetický produkt je zároveň znakem a ne-znakem, protože obsahuje jeho vlastní fyzické kvality nezávisle na tom, jestli jsou, či nejsou záměrné, jestli mají něco znamenat (to signify, pozn. překl.) nebo jestliže se jich pouze neumí zdržet či je provést, aniž by musel obětovat jednu nebo více uměleckých složek, které jsou nutné k jeho výkonu v daném případě. Ale všechny se budou publiku zdát jako naplněné smyslem (Veltruský 1940 a 1983)“ (str. 101).

Saussurovské kategorie se v divadle ukazují jako komplikovanější:

„Stejně jako označující i označované má dvě polohy, protože obsahuje postavu a představovanou akci“ (str. 121).

Autor vnímá znakový systém divadla jako v zásadě rozporuplný:

„Divadlo jako sémiotický systém zahrnuje vnitřní rozpor: nechává své znaky – jak vlastní, tak ty převzaté z jiných systémů – fungovat způsobem, který popírá jejich vlastní přirozenost. Organizace vizuálních a auditivních znaků, která je zároveň prostorová a časová, je do očí bijící příklad, ale rozpor se neomezuje jen na tuto oblast, je všudypřítomný“ (str. 182).

Veltruského sémiotický přístup k divadlu je významný zejména rozsahem uměleckých žánrů, kterými se zabývá. V knize jsou uváděny příklady ze světového divadla, především řeckého, francouzského, anglického a též asijského a afrického. Nechybí ani zevrubné zkoumání opery a jejích znakových odlišností od činohry nebo též příklady z oblasti filmu. Studie představuje významný a v rámci kroužku ojedinělý pokus o strukturalistické a sémiotické souhrnné pojednání o divadle a příbuzných uměleckých žánrech. Z nakladatelského hlediska je příběh knihy též zajímavý. Dílo bylo dlouhou dobu nedokončené a pouze v rukopise. Ten byl postupně rekonstruován a přeložen vdovou po autorovi Jarmilou F. Veltruskou do angličtiny a knižně vydán na podzim roku 2012. Kniha je opatřena odborným doslovem od Tomáše Hoskovce. Veltruského práce je výjimečná sonda do možností a limitů sémiotiky a jistě nepotěší pouze milovníky divadla, ale i milovníky jazyka a jazykovědy.

Detail
kat. č.: 204193
ISBN-13: 978-80-210-5909-2
ISBN-10: 80-210-5909-5
EAN: 9788021059092
jazyk: anglický
stran: 230
vazba: brožovaná
rozměry: 145x205 mm
váha: 300 g
barva: černobíle
Cena: 250,- Kč
Vaše objednávky vyřídíme také přes email: