Na přelomu devatenáctého a dvacátého století došlo v nejkosmopolitnějším městě světa k senzaci, která uchvátila obyvatelstvo jako ještě nic předtím – k senzaci, jež na město vrhla velký a znepokojivý stín a pak se beze stopy, zrovna jako stín, zase vytratila. Až do podzimu roku 1899 byla pozornost Vídně upřena především na její neobyčejný kulturní život, ale v podzimních měsících se hlavním tématem stalo týrání a zneužívání dětí (konkrétně dva případy vraždy a dva případy týrání dětí). Kniha Týrání a zneužívání dětí ve Vídni v době Freuda o oné zapomenuté senzaci v tomto proslulém městě vypráví.