Práce se zabývá proměnami sociální struktury dnešní společnosti. Autor hájí tezi, podle níž společnost přechází od pouhé nerovnosti k naprosté nesouměřitelnosti. Tuto tezi dokládá na řadě údajů a sleduje procesy, které tuto proměnu způsobují. Podává charakteristiku tří sociálních světů (elita, střední vrstvy, deklasovaní), které se od sebe prudce vzdalují a žijí v nesouměřitelných podmínkách. Zároveň je v knize popsáno, jakými způsoby společenské vědy zakrývají přechod od nerovnosti k nesouměřitelnosti. V této souvislosti autor analyzuje například pojmy sociální kapitál, sociální vyloučení a nová sociální rizika. Propojuje teorie sociální stratifikace, sociologie města, sociologie organizace a některých dalších disciplín a ukazuje, jakou hrozbu představuje sociální nesouměřitelnost pro demokracii a pro budoucnost otevřené společnosti. V čem se liší diskrétní elita od elity pomocné? Je postavení privilegovaných vrstev zdůvodněno jejich schopnostmi a výkonem? Proč jsou střední vrstvy zvyklé hájit zájmy někoho jiného? Kam zmizeli dělníci? Jak se stalo, že společnost se podobá přesýpacím hodinám? Proč si nikdo nepřeje naprosté zrušení sociálního státu? Co je to prekariát? Proč se úspěšní stahují do opevněných komunit? V čem spočívá arogance financí? Proč se elita chová kolektivisticky, zatímco ti pod ní jsou individualisté? Kdy přechází stát sociální ve stát trestající?