Kniha přehledně nastiňuje podíl německých lékařů na tvorbě zákonů o sterilizaci a kastraci, zákonů potírajících manželství mezi Židy a ne-Židy, jejich roli v programu ničení „životů nehodných žití“, stejně jako v konečném řešení „židovského otázky“ jakožto „lékařského problému“. Proctor nicméně ukazuje, že podobné úvahy nebyly ryze německou záležitostí. Sociální darwinismus pozdního 19. století v Americe a Evropě dal vzniknout teoriím rasové hygieny, jež byly nadšeně přijaty v řadě zemí jakožto základ pro budování lepší, zdravější a silnější rasy. To Proctor klade též do souvislosti se zdravotními hnutími, které rovněž kvetly v době nacismu a vedly k boji proti kouření, pití alkoholu a za zdravou výživu.