Kniha vznikla s cílem připomenout hrůznost komunistického režimu, který na desítky let zásadním způsobem ovlivnil životy občanů naší země. Nejtragičtěji zasáhl ty, kteří se jeho ideologii vzepřeli a rozhodli se bojovat za svobodu, demokracii a další hodnoty, které komunistický režim devastoval. Bojovníci za svobodu skončili v komunistických žalářích a pracovních táborech, mnozí z nich za svou vzpouru proti totalitě zaplatili životem.
Přeživší političtí vězni z 50. let minulého století z brněnské pobočky Konfederace politických vězňů ČR se na začátku nového milénia rozhodli připomenout hodnoty, za které bojovali, na setkáních s občany a představiteli veřejného života. Tato setkání nazvaná „Fórum KPV ČR Brno“ se konala celkem čtyřikrát a každé mělo své motto. V roce 2004 to bylo téma „Sametová revoluce uvolnila prostor právu, ale nenaplnila spravedlnost“, v roce 2006 „Svoboda znamená odpovědnost a řád“, v roce 2007 „Státy se udržují těmi ideály, ze kterých se zrodily“ a v roce 2008 „Komunismus a nacismus, pohromy 20. století“.
První část knihy přináší čtenářům příspěvky, které zazněly na brněnských fórech Konfederace politických vězňů ČR. Tyto příspěvky přednesly význačné osobnosti působící v politice, ve vysokém školství, v nejvyšších soudních orgánech nebo v občanských sdruženích, mimo jiných předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR Naděžda Kavalírová, předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka, rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala, soudci Ústavního soudu Dagmar Lastovecká, Stanislav Balík a Miloslav Výborný, předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová, primátor města Brna Petr Duchoň či předseda Občanského konzervativního klubu Robert Kotzian. Fóra organizovali členové brněnské pobočky KPV ČR Zdeněk Křivka, František Křivka, Oldřich Čapka a Ludvík Hložek.
Druhá část knihy obsahuje devět příběhů obětí komunismu, které přibližují brutalitu totalitního režimu na konkrétních příkladech osob, které pocítili jeho nelidskost na vlastní kůži. Jde o příběhy obyčejných mužů a žen, a to i velmi mladých, jejichž osud a neochvějná touha po svobodě a spravedlnosti z nich učinily postavy neobyčejné. Stejně jako tito lidé byli totalitou postiženi i vojáci, kteří nejdříve hrdinně bojovali za naši vlast a následně se jim tato vlast „odvděčila“ dlouhými léty věznění. Obě části knihy jsou ohraničeny úvodním a závěrečným slovem autora Oldřicha Čapky.
Hlavním smyslem knihy je připomenout osudy bojovníků proti totalitě, předat současné generaci odkaz bývalých politických vězňů komunistického režimu a napomoci tomu, aby se do naší země totalita znovu nevrátila. Neboť národ, který se nepoučí ze své minulosti, je odsouzen k tomu ji prožít znovu.