Dosud nepřístupné dokumenty přinášejí přesnější obraz toho, jak se politbyro v čele s L. Brežněvem vměšovalo do československého vývoje. Objasňují například neblahou úlohu L. Svobody, Katuševovu misi s cílem rozbít jednotu zdejších stranických činitelů, získávání „nových“ osob po politickém neúspěchu srpnové invaze či jeden z klíčových momentů, kdy se rozhodovalo, které síly zvítězí. Jedná se o kauzu spojenou s J. Smrkovským a obsazením funkce předsedy budoucího Federálního shromáždění. Pozoruhodné jsou i dokumenty vztahující se k prvním měsícům po nástupu G. Husáka do čela KSČ v dubnu 1969.