Publikace s názvem "Lidská práva v Evropské unii" si v prvé řadě klade za cíl teoreticky popsat, zda a případně jak dochází k postupnému prorůstání vlivu nadnárodní úrovně vlády do tradiční sféry zájmu národních států - úpravy a provádění problematiky lidských práv. Jak se do státního monopolu rozhodování o nakládání se subjekty v jurisdikci státu vměstná nadnárodní autorita? Jak je možné, že z původně převážně ekonomické organizace se po padesáti letech vyvine subjekt usilující o vlastní právně závazný katalog základních práv? A zejména - jací aktéři za tímto posunem stojí? Snaze porozumět integraci a vysvětlit, proč státy úzce spolupracují a vzdávají se rozhodovacího monopolu ve prospěch nadnárodního subjektu, se věnují klasické integrační teorie intergovernmentalismus a neofunkcionalismus, považované však již déle za překonané. Kniha proto představuje i současné teorie evropské integrace, jež by měly lépe vysvětlit integrační proces. Publikace se přímo na aplikaci teorií nezaměřuje, snaží se nabídnout vlastní zobecňující schéma pro vysvětlení stálého rozšiřování působnosti Evropské unie. Konkrétně se tedy pokouší přijít s vysvětlením celého procesu začleňování problematiky lidských práv do působnosti Evropské unie.