Toto dílo je považováno za vrchol tvorby. Formou deníku je zde zaznamenáno období patnácti měsíců od ledna 1979 do dubna 1980. V těchto měsících autor prožil životní a tvůrčí krizi. Zapisuje co viděl, co slyšel, co se mu zdálo, píše o soukromém životě, o přátelích a o atmosféře tehdejší doby. Líčí zde svůj podíl na realizaci samizdatové edice Petlice, v níž vycházela díla umlčovaných spisovatelů. Popisuje praktiky policejního sledování, průběhy výslechů. Seznamuje nás s řadou významných osobností, s níž se autor stýkal, např. s Ivanem Klímou, Evou Kantůrkovou, Petrem Pikhartem, Karlem Kosíkem aj.